Pivo: výroba piva Starobrno, Budějovický Budvar
----------------

Pivo se připravovalo na území České republiky již od dob starých Keltů. První písemná zpráva pochází z roku 993 n.l. a dokládá vaření piva benediktínskými mnichy z Břevnovského kláštera, ale pivo se vařilo i v řadě dalších klášterů. Podrobnější zprávy se však, bohužel, z této doby nedochovaly.

Prvním historickým dokladem o výrobě piva na území České republiky je nadační listina vyšehradské kapituly krále Vratislava II. Listina byla vydána v roce 1088 n.l. a kanovníkům vyšehradské kapituly se v ní kromě jiných rent přiděluje desátek chmele pro vaření piva.

Počátky
----------------

Ve 12. století nebylo vaření piva výsadou mnichů, ale všeobecně velmi oblíbenou činností, které se lidé věnovali na území celé České republiky. Jak však dokládá např. listina knížete Soběslava I. z roku 1130 n.l. stanovující obyvatelům pražského podhradí, museli odvádět desátek ze své produkce církevní vrchnosti.

Ve 14. století vznikají již samostatné sladovny a pivovary, které se vyvinuly z měšťanských várečných domů. Od počátku 16. století se vařením piva začíná ve velkém zabývat šlechta. Pivovary zakládají i města, která jejich výnosy používají k hrazení veřejných výdajů. Především po třicetileté válce 1618-1638 dochází k nárůstu konkurence mezi pivovary, což vedlo k omezování výroby. Počet soukromých producentů piva postupně klesal a od počátku 18. století se vařením piva zabývali pouze sládci.

Průmyslová revoluce v 1.pol. 19. století byla charkaterizována přechodem na novou technologii výroby piva metodou spodního kvašení, zaváděním nových strojů a vznikem velkých průmyslových pivovarů.
(Použitý zdroj http://www.budvar.cz/web/Znacka-Budvar/O-pivu.html)

• pivo Starobrno
• pivo Budvar
• pivovarnictví ve světě

Výroba piva Starobrno
----------------

Výroba piva Starobrno zachovává osvědčené postupy a klade důraz na výběr těch nejlepších surovin.

Příjem sladu
----------------

Pivo Starobrno se vaří výhradně z odleženého sladu připraveného v naprosté většině z moravského ječmene z oblasti Hané. Před vlastním varním procesem se slad šrotuje na sladovou tluč. Vystírání probíhá ve varně ve vystírací kádi, kde se ke sladu při teplotě 52 °C přidává voda. Starobrno používá zásadně spodní vodu z oblasti Březové nad Svitavou.

Rmutování
----------------

Při rmutování štěpí enzymy obsažené ve sladu složité polysacharidy na zkvasitelné cukry. Rozhodující je zde udržování optimální teploty v rozmezí mezi 63 °C a 72 °C.

Scezování
----------------

Po rmutování se celé dílo přečerpává na scezovací káď, kde se po 30 minutách vytvoří filtrační vrstva pevných podílů a probíhá vlastní filtrace, tedy oddělení kapalného podílu - sladiny od pevného podílu - sladového mláta.

Vaření
----------------

Filtrovaná čirá sladina přichází do mladinové pánve a do varného procesu vstupuje třetí základní surovina - chmel. Povařením sladiny s chmelem po dobu 120 minut přechází ušlechtilé hořké látky chmele do roztoku. Výsledkem je horká mladina.

Chlazení
----------------

Horká mladina se čerpá vysokou vtokovou rychlostí do vířivé kádě, kde dochází k oddělení horkých kalů. Poté je již čirá mladina zchlazena v jednostupňovém deskovém chladiči na zákvasnou teplotu 8 °C. Hlavní kvašení v CKT

Zchlazená a provzdušněná mladina se po zakvašení spodními pivovarskými kvasnicemi Saccharomyces cerevisiae přivádí do uzavřených nerezových cylindrokonických tanků (CKT) o objemu 3 600 hl. Při kvašení dochází k přeměně zkvasitelných cukrů na alkohol a CO2. Teplota kvasícího zeleného piva se udržuje na max. 11 °C. Hlavní kvašení probíhá u výčepních piv 7 dnů, u speciálů 8-14 dnů.

Jímání CO2
----------------

Při hlavním kvašení je vznikající plynný CO2 jímán a po vyčištění od dalších plynů a mechanických nečistot je několikastupňovou kompresí zkapalněn. Takto získaný CO2 je využíván v pivovaru jako tlačné médium při manipulaci, což zabraňuje nežádoucí oxidaci piva.

Ležácký sklep
----------------

Po prokvašení se mladé pivo zchladí a po odčerpání (odstřelení) sedlých kvasnic se suduje do lažáckého sklepa. Zde v uzavřených tancích při přetlaku 1,0 atm. a teplotě do 2 °C dochází k dozrávání piva a zakulacení jeho chuti. Výčepní piva leží přibližně 20 dnů, ležáky a piva speciální až 60 dnů. Kapacita ležáckého sklepa je 54 000 hl.

Filtrace
----------------

Po odležení a následné laboratorní kontrole jednotlivých ležáckých tanků se naráží pivo na filtraci. Filtrace probíhá na svíčkovém křemelinovém filtru, kde po dokonalém odfiltrování kvasinek dostává pivo jiskru. Filtrované pivo je před stáčením uskladněno v oddělení přetlačných tanků sudové a lahvové stáčírny. Zde je rovněž umístěn průtokový paster piva, kterým jsou ošetřena všechna stáčená piva. Před samotným stočením je opět provedena laboratorní kontrola filtrovaného piva.

Stáčírna lahví
----------------

Stáčírna lahví je vybavena plně automatickou linkou o výkonu 24 000 lahví/hod. Po kontrole plnosti a uzavření lahví a nalepení etiket jsou lahve vkládány do umytých přepravek a po paletizaci jsou před expedicí uchovávány ve skladu lahvového piva. Naplněné lahve je možné dle požadavku odběratelů balit i do kartonů. Linka umožňuje plnit lahve prakticky do všech typů běžně používaných pivních lahví.

Stáčírna KEG sudů
----------------

Stáčírna KEG sudů je vybavena plně automatickou stáčecí linkou o maximálním výkonu 330 sudů/hod. Pivo je stáčeno do sudů o objemech 50, 30 a 20 l. Výstupní kontrola Z každé stočené šarže jsou odebírány hotové výrobky do deponážní místnosti, kde jsou uchovávány pro případ reklamace a dále jsou výrobky podrobovány laboratorním analýzám. Teprve po laboratorní výstupní kontrole je stočená šarže expedována k odběratelům. (Použitý zdroj http://www.starobrno.cz/doc/cms/28/)

Pivo Budějovický Budvar
----------------

Historie vaření piva v Českých Budějovicích se píše od roku 1265. České Budějovice, dříve Budiwoyz či Budweis byly v tomto roce založeny králem Přemyslem Otakarem II., který jim udělil právo vaření piva. Mílové právo získaly České Budějovice od Karla IV. v roce 1351.

Měšťanské pivovary se vyvinuly v průběhu 15. století z várečných měšťanských domů. S určitostí lze doložit, že městská rada již v roce 1495 založila vlastní pivovar, aby z jeho výnosů hradila obecní výdaje. V Českých Budějovicích dále vařil pivo od 16. století například Poysslův pivovar, pivovar dnes nazývaný U černé růže, Schenauerův pivovar, pivovar v Kanovnické ulici a pivovar v Kněžské ulici, kde dnes naleznete Hotel Malý pivovar patřící Budějovickému Budvaru.

K významné redukci měšťanského pivovarnictví došlo po třicetileté válce 1618-1648 a v průběhu 17. století počet soukromníků stále klesal. Na počátku 18. století se vařením piva zabývali již jen sládci.

Od počátku 18. století probíhal spor mezi budějovickými právovárečníky a městskou radou o správu obecního pivovaru. Spor byl ukončen až v roce 1795, kdy město předalo za úhradu Velký a Malý obecní pivovar místním měšťanům. Tímto aktem vznikl Měšťanský pivovar. Tehdy také bylo ujednáno, že se várečné právo vztahuje pouze na 387 domů ve vnitřním městě Českých Budějovic, jejichž majitelé se stali podílníky nového pivovaru.

Průmyslová revoluce v 1.pol. 19. století byla charkaterizována přechodem na novou technologii výroby piva metodou spodního kvašení, zaváděním nových strojů a vznikem velkých průmyslových pivovarů s velkovýrobní kapacitou.

V Českých Budějovicích tato etapa vyvrcholila v roce 1895, kdy začal své pivo vařit Český akciový pivovar vystavěný na Pražském předměstí Českých Budějovic. Český akciový pivovar byl přímý předchůdce Budějovického Budvaru, který je dnes důstojným pokračovatelem budějovické várečné tradice.
(Použitý zdroj http://www.budvar.cz/web/Znacka-Budvar/O-pivu.html)

Pivovarnictví ve světě
----------------

Pivo dala světu šťastná náhoda. Vniknutím vody do nádoby se sebranými zrny divoce rostoucího obilí, vznikl zkvašený nápoj s příjemnou omamnou chutí, který objevili a ihned ocenili obyvatelé starověké Mezopotámie.

Předpokládá se, že zkvašený obilný nápoj podobající se pivu byl v Summeru, Akkadu, Babylónské říši a Asýrii pravděpodobně znám již v 7. tisíciletí př.n.l.

V Mezopotámii Sumerové vařili obilný kvašený nápoj kaš. Babyloňané vařili tři druhy piva: černé, červené a husté. Jejich pivo šikarum mělo základ ve zkvašeném chlebu. Pivo se těšilo díky ekonomickým přínosům z jeho výroby královské ochraně. Král Chammurapi ve svém zákoníku stanovil smrt krčmáři, který bude pivo šidit.

Egypťané považovali pivo za božský nápoj. Největší rozvoj pivovarnictví zaznamenal Egypt za vlády Ptolemaiovců, kdy se stal monopolním výrobcem piva stát.

Pivo si oblíbili staří Keltové, Germáni i Slované, kteří připravovali tento nápoj z ječmene, pšenice, ovsa, prosa i čočky a ochucovali je např. šalvějí, pelyňkem, mátou pernou, skořicí a dalšími bylinami.

Obzvlášť náruživými milovníky piva byli podle historických pramenů staří Germáni, ačkoli jejich pivo nemělo zrovna nejlepší pověst. Svou náklonností k pivu prosluli také Finové. V jejich národní hrdinné epopeji Kalevala vypravující o dvanácti bohatýrech, kteří založili finský národ, nalezneme více veršů o vzniku piva než o stvoření světa.

Ani Slované nezaostávali ve výrobě piva za svými sousedy. Jako první přinesli do Evropy zvyk ochucovat pivo chmelem. V přípravě piva vynikali i Lotyši, kteří používali k jeho přípravě ječný slad a chmel.

Ve středověku se výroba piva rozvíjela v klášterech, na panských pivovarech, ale věnovali se jí i obyvatelé podhradí. Postupně došlo k rozvoji drobného měšťanského pivovarnictví. S rozvojem socio-ekonomických vztahů v období vrcholného středověku se od měšťanů zabývajících se vařením piva oddělili sladovníci a zakládali si vlastní cechy. Od 15. století se tak konstituovala organizovaná výroba ve sladovnách a pivovarech. Pivovary zakládala i města, aby z jejich výnosů financovala obecní výdaje.

Průmyslová revoluce 19. století byla charakterizována přechodem na novou technologii výroby piva metodou spodního kvašení, zaváděním nových strojů a vznikem velkých pivovarů.
(Použitý zdroj http://www.budvar.cz/web/Znacka-Budvar/O-pivu.html)

Kam na pivo v Brně?
----------------

Na pivo v Brně jedině do PUXpubu! Jsou pro Vás připraveny 3 druhy točeného piva a široký výběr netradičního lahvového piva. Vše budeme průběžně aktualizovat podle Vaší chuti.

Jaselská 11 | 602 00 Brno | +420 777 789 087 | info(zavináč)puxpub.cz